Milovníci rychlých prkének mi jistě dají za pravdu, že jarní lyžování v krásném počasí při příjemné teplotě a bez fronty u vleku nemá chybu. Proto jsem bez váhání přijal nabídku kolegů, kteří již před týdnem jarní lyžovačku absolvovali, na nedělní výlet do Krkonoš. 25. dubna v sedm ráno jsme ve složení Mařenka, Honza a Fanda Vocelovi, Martin Víšek a já vyrazili směr Harrachov. A v osm už jsme odjížděli sedačkou na pověstný Čerťák. Až do půl desáté jsme bez přestání hoblovali svah, na kterém bylo ještě poměrně dost sněhu, po ránu umrzlého a upraveného do krásného manšestru. Pak následovala malá pauza, během které jsem se trochu porozhlédl kolem. Nejen, že na vleku pracuje můj donedávna kolega od Horské služby, ale jsou tady i další parťáci z Jizerek. A u bufetu se vyhřívá na sluníčku můj starý kamarád ze skal, Zdenda Musílek. Inu, svět je malý a lidé se stejnou krevní skupinou se nemůžou minout.
Po svačince jsme dali ještě několik jízd, i když sníh po půl jedenácté začal hodně měknout. Ale s tím se počítá, permanentky jsou stejně jen do jedenácti, což bohatě stačí. Balíme věci do auta a přesouváme se do hospody na oběd. Pak vyrážíme směr Jablonec, kde celý den završujeme ještě ponorem. Voda není nic moc, ale tato neděle stála opravdu za to.
