Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Akce


Převlékárna u Josta poskytuje absolutní komfort








Toto není reklama, jen společné foto v 02,09 hod.

















Sasanka v 8,57. V 9,00 se podává snídaně

















V menší zátoce vlevo od vstupu do vody je v hloubce 8 m kabina WC z letadla





Kabinu hlídá tato dáma











Sasanka prohání skůtr





Honzův pokus o autoportrét celkem vyšel. Fotka je OK, výraz Honzy ponecháme bez komentáře

Rozloučení se sezonou 2007 na Sparmannu

vloženo: 2008-01-25


     Mezi naše nejoblíbenější a každoročně velmi navštěvované lokality patří jednoznačně německé lomy. Proto již od roku 2004 symbolicky uzavíráme sezonu právě tam, konkrétně na lomu Sparmann u našeho kamaráda Josta Krause.

     V roce 2007 jsme víkend na Sparmannu naplánovali na 23. a 24. listopad. Nemoci a pracovní povinnosti bohužel zdecimovaly naše řady a tak jsme nakonec jeli jenom tři. Honza Lábus, Jarda „Sasanka“ Svoboda a já. Vyrazili jsme již v pátek po práci a za hodinu a půl jsme se již vřele vítali s Jostem. Pak následoval první ponor, samozřejmě lehký a pohodový. Navštívili jsme staré plošiny pro čerpadla od hloubky 30 metrů výše. Po tomto ponoru začlo opravdové loučení se sezonou 2007. Roztopili jsme gril, Honza dodal jeho oblíbené wursty a Sasanka odněkud vyčaroval pětilitrový soudek piva. Naláda byla skvělá i přes absenci ostatních kamarádů, povídali a vzpomínali jsme dlouho do noci. Když došel soudek, plechovkáče i placatice, nastal čas odebrat se na kutě.

     Ráno jsme trochu litovali, že máme objednánu snídani na devátou hodinu. Zejména Sasanka trochu vzdoroval a ze spacáku vylézal velmi neochotně. Po Jostově tradičně skvělé snídani jsme naskákali do sucháčů a vyrazili na další ponor. Tentokrát bude ve 40 m a pojedeme výjimečně od trubek doprava. Bývá tam špatná viditelnost, tak to zkouknem. A špatná viditelnost tam opravdu byla. Přesto jsme drželi dohodnutou hloubku, protože těžko na cvičišti…..

    Čas oběda je vždy nejvhodnější dobou pro pokec s Jostem. Nejinak tomu bylo i nyní. Zpravidla začínáme narážkami na Jostův původ (jeho maminka je Maďarka) a plynule přecházíme do roviny vysoké politiky. Když ještě Jost přidá něco ruštiny, kterou se zde učil v dobách NDR, tak se opravdu válíme smíchy. O potápění se nebavíme prakticky vůbec.

    Po obědě nečekaně dorazil Franta Kracík, který se původně kvůli práci omluvil, ale nakonec se přeci jenom "urval." Byl sice trochu nachlazený, ale bez váhání se začal strojit do svého polosucháče a s nevšedním odhodláním vyrazil k vodě.

    Odpoledne jsme začali třičtvrtihodinovým ponorem do 30 metrů a potom jsme trochu potrápili skůtr, který nám půjčil Miloš Malina. Je to spíše taková hračka, ale kupodivu je celkem výkonná a docela slušně utáhne dva potápěče. Pak už zbylo zabalit, rozloučit se s Jostem a hurá domů. Naštěstí se neloučíme nadlouho, protože k němu jezdíme i v zimě. Já osobně jsem odjížděl úplně spokojený, protože nemám moc rád velké kolektivy. Tento víkend byl přesně podle mého gusta, protože s pohodovými lidmi je zkrátka pohoda.

 

Foto pod vodou Honza Lábus

 

Autor: Libor Čech

Copyright Dalton 2018 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu