Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Akce

KORSIKA

vloženo: 2007-01-04


Na červen roku 2006 jsme naplánovali výlet na Elbu a Korsiku. Většina z nás v této oblasti nikdy nebyla, Chorvatsko ignorujeme a tak jsme přijali nabídku našeho kamaráda-jachtaře na týdenní pobyt na jachtě, spojený s potápěním.
Do Piombina v Itálii jsme dorazili den předem. Ubytování a parkování aut v marině nám bylo striktně zakázáno, a tak jsme se přesunuli do lesní restaurace, kde proběhl intenzivní seznamovací večírek. Přespali jsme v lese "pod širákem" a ráno jsme vyrazili vyřídit formality, spojené s pronájmem lodi. Vše se nekonečně vleklo, paní na základně požadovala další a další zálohy málem i na počasí a staří mořští vlci s nostalgií vzpomínali na hladký průběh tohoto obřadu v Chorvatsku. Nakonec nám bylo slavnostně oznámeno, že od 1.5. stojí zakotvení v přístavu na Sardinii 1.000,- Euro, a že nikoho nezajímá, že plujeme na charterové lodi s italskou vlajkou. Takže Sardinii škrtáme z plánu. Samotné předání lodi proběhlo bez problémů, i když pracovníci mariny na nás koukali s despektem. Čechy tady zřejmě moc nemusí, ale naše zásoby piva a dalších tekutých laskomin v nich postupně vyvolaly i sympatie.
Původní plán byl přejet na Elbu, pokoukat a zapotápět, dále přesun na JV část Korsiky a sever Sardinie, opět spojený s potápěním. Nakonec jsme se odhodlaně rozhodli, že obeplujeme celou Korsiku. Ujednáno, vyplouváme. Přejíždíme na Elbu, kotvíme a obhlížíme okolí přístavu. Náš kuchař se okamžitě seznamuje se všemi možnými Italy a až do 5 hodin ráno jim trpělivě vysvětluje, že na právě začínajícím mistrovství světa ve fotbale nejen rozdrtíme Italy, ale pochopitelně se také staneme mistry světa. Jak to dopadlo, ví dnes i každé malé dítě. Ráno si prohlížíme rezidenci, kde strávil "vyhnanství" Napoleon a odplouváme na Korsiku. Místní si zjevně oddechují. Moře je krásné. počasí také. Cestou se s námi honí hejno delfínů a nikdo netuší, co nás čeká v noci. Kotvíme v pěkném zálivu, kde jsme s Vitoušem udělali první ponor. Život veškerý žádný, ale moře je zde nádherné. Nakonec ještě doplouváme ke skále a kontroluji a opravuji vyvázání lodi. Spouštíme ještě boční kotvu, protože ta hlavní leží pouze v písku. V noci se strhlo peklo. Dosud jsme byli kryti v zálivu, ale vítr se otočil a hnal na nás obrovské vlny. Boční kotva nevydržela, zadní lano bylo chvíli 3 m nad vodou a chvíli hluboko pod vodou. Protože jsem jej vázal já, tak mi bylo všelijak. Celou noc jsem se na něj vydržel koukat. Vydrželo...
To byly poslední problémy. Zbytek cesty proběhl idylicky. Voda prakticky bez vln, nádherné počasí, nádherné přírodní scenerie. Potápěli jsme se, kde a jak se nám zlíbilo. Potom jsme na pomocný člun naložili kopresor a na břehu jsme v pohodě dofoukli lahve. Na lokalitách nikdo nebyl. Navštívili jsme také vrak lodi Niagara, který z poloviny trčí z vody. Vše bez problémů, bez kontrol a bez ronilačky. Teď jsme zase my vzpomínali na Chorvatsko...Kotvili jsme v zátokách, kde jsme byli úplně sami a dvakrát v marinách, kde se o nás nikdo nezajímal. Mariny fungovaly zpravidla od 8,00 hodin, ale to už polovina lodí dávno pokračovala v cestě. Za celý týden jsme platili pouze na Elbě, jinak vlastně nebylo komu platit. Podle chování ostatních jsme nijak nevybočili z normálu, protože nikdo tu nevyhlíží přijíždějící jachty, aby je skasíroval a nikdo ani nevstává ráno, aby vás skásnul dodatečně. Takže nemáte pocit někoho, kdo utíká bez placení. Prostě není přítomen číšník. Možná v sezoně to je jiné??
Velikým zážitkem pro nás bylo půlnoční proplouvání mezi Korsikou a Sardiníí. Já s Milošem jsme se střídali u kormidla a oba kapitání běhali do podpalubí k GPS a k mapě a hlásili azimuty, podle kterých se má plout. Okolo blikaly majáky, pochopitelně jinak než na mapě. Některé majáky na mapě nebyly vyznačeny vůbec. Kontrola mapy ukázala rok vydání 1971. Později nám bylo řečeno, že na lodi není aktuální mapa zapotřebí, protože takhle daleko nikdo z Piombina nepluje a majáky v dosahu Piombina jsou po léta beze změny...
Výlet se opravdu vydařil, i když byl prý trochu hektický. Ale nám, co tomu nerozumíme, to připadalo normální. Kromě neschopné referentky charterové společnosti byli všude bezvadní lidé, opravdová svoboda, klídek a pohoda.

Autor: Libor Čech

Copyright Dalton 2018 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu