Řeka Nisa (správně Lužická Nisa) je dominantním tokem okresů Jablonec nad Nisou a Liberec. Její jméno se objevuje v názvech některých měst a obcí - Jablonec, Stráž, Bílý Kostel, Hrádek...Samotný původ názvu Nisy není dodnes přesně znám. Odborníci jej nejčastěji odvozují od slova niza, nízká tedy strmá či prudká řeka, přičemž svůj úsudek opírají o skutečnost, že řeka v prvních kilometrech toku opravdu strmě klesá do údolí.
V minulých stoletích časté povodně devastovaly jizerské podhůří, proto byla řeka postupně regulována a na jejích přítocích byla zbudována řada vodních děl, z nichž některá popisujeme v sekci Lokality, podsekce Jizerskohorské přehrady. Dnes je Nisa za normálního stavu mírumilovnou řekou, kterou lze prakticky po celé trase v ČR snadno přebrodit. Průmyslové využití Nisy by vydalo na obsáhlý samostatný článek, proto se zmíním pouze o spoustě náhonů a splavů, z nichž byly napájeny průmyslové podniky. Zajímavostí je i to, že v Liberci od roku 1889 řeka 2/3 trasy městem protéká pod zemí, protože její koryto bylo zakryto.
Pramenů Nisy je opravdu mnoho. Ten hlavní a oficiální leží mezi obcemi Nová Ves a Lučany na Jablonecku. Proto se horní tok také často nazývá Lučanská Nisa. Souřadnice pramene jsou: 50 stupeň, 43 minuta a 47 vteřina severní šířky a 15 stupeň, 13 minuta a 44 vteřina východní délky. Na prameništi stojí pamětní kámen a pramen je dostupný i pro méně pohyblivé turisty, protože je vzdálený pouze 80 m od silničky Nová Ves-Lučany. Další významné prameniště je mezi Novou Vsí a Pasekami. Z mnoha zdrojů zde vzniká potok, který v Pasekách ústí do Nisy. A protože jsem narazil na přítoky, budu dále pokračovat trochu podrobněji
Nisa sbírá mnoho potoků a říček. Mezi ty nejvýznamnější patří Bílá Nisa, která pramení na rašeliništi Mechoviště ve známém Bedřichově. Protéká Bedřichovem, Janovem a Loučnou a po 10 km se v Jablonci vlévá do Lužické Nisy.
Ve Stráži nad Nisou přitéká do hlavního toku Černá Nisa. Pramení vysoko v Jizerkách východně od Olivetské hory u skály zvané Globus. Je to významný tok se známou Bedřichovskou přehradou, o které se zmiňujeme v Lokalitách.
Dalším významnějším přítokem je Jeřice. Pramení na JV srázech nádherné hory Poledník, protéká Oldřichovem v Hájích a Mníškem a po 19,5 km se v Chrastavě vlévá do Nisy.
Již na polské straně, kousek za hranicí, přibírá Nisa vody řeky Smědé. Tato divoká řeka nese své jméno od místa známé chaty na Smědavě. Tam se stékají Bílá, Černá a Hnědá Smědá. Pro znalce Jizerek upřesním, že Bílá Smědá vytéká z rozsáhlých rašelinišť mezi Smědavskou horou a Jizerou. Černá Smědá se rodí v rašeliništích Černá jezírka u Předělu směrem na Smrk. A Hnědá Smědá si nese název od hnědě zabarvené rašelinné vody rašeliniště U studánky (směr Souš). Jak bylo řečeno-od Smědavy registrujeme řeku Smědou. Na českém území má její tok cca 46 km, protéká Bílým Potokem, Hejnicemi, Raspenavou a Frýdlantem. Přitom překonává výškový rozdíl 800 m.
Lužická Nisa protéká Jabloncem nad Nisou, Libercem, Stráží nad Nisou, Chrastavou a Hrádkem nad Nisou. Potom její tok v Žitavě překračuje hranice a dále tvoří společnou hranici mezi SRN a Polskem. Přes Görlitz (Zgorzelec) pokračuje na sever a ve městě Gubin se vlévá do Odry. Dále již jako Odra pokračuje až do Štětínského zálivu, kde se vlévá do Baltského moře. Hranice, tvořená těmito řekami, je důsledkem poválečného uspořádání a mnoha lidem je dodnes trnem v oku. Ale to je jiná kapitola...Délka toku od pramene do Gubinu je 252 km, z toho 54 km na českém území.
Prameny Nisy i dalších řek a potoků jsem navštívil již dávno před shlédnutím oblíbeného a velmi sympatického televizního seriálu. Proto mohu skutečně objektivně konstatovat, že tyto nádherné části naší přírody stojí za shlédnutí v kterékoli roční době. Prameniště sice nejsou potápěčskými lokalitami, ale jsou místy, kde se lokality rodí. Ať už to je na horách, v lese či v lomu.
