Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Speleo


































Mexiko 2020 - díl IV.

vloženo: 2020-02-24


DOS PISOS

   Cenot Dos Pisos je jedním z nejpádnějších důkazů obrovských kontrastů v Mexiku nebo alespoň na Yucatánu. Z hlavní silnice odbočíte na víceúčelovou skládku odpadu, po nezpevněné a spíše katastrofální cestě jedete asi 1,5 km do džungle, každou chvíli se vyhýbáte s obrovskými náklaďáky, které jedou ve vašem směru i proti, přičemž jejich řidiči jako správní Mexičané menšího vzrůstu nejsou za volanty vůbec vidět a samozřejmě netušíte, zda ono vidí vás.  Po příjezdu na místo vás vítá obyvatelstvo typického slumu, přičemž ten nejšpinavější chlapík je místní výběrčí. Chce 200,- Pesos, ale po poradě s jakýmsi invalidou tuto částku zvyšuje na 250,-. Naráží však na náš odpor i argumenty, že včera se tu platilo jen 200,-. Raději tedy opouští kolbiště a později se dokonce přišel omluvit s tím, že ten invalida je majitel pozemku. Samozřejmě majitel s velkou láskou k různým drogám, které také něco stojí.

  Parkujeme těsně vedle cesty na místě dobře vybaveném kamennými stoly na přípravu výstroje. Od nás je to asi 80 metrů k cenotu, což je v tomto případě malý převis nad zatuchlým jezírkem, nad kterým se prohánějí netopýři. Až sem byla cesta opravdu hrozná, ale tušíme, že bude lépe. Navíc máme bezvadné reference.

    Veškerá výstroj je nachystána, oblékáme se a mně při vstupu do vody praská pásek na ploutvi. Už si říkám, že partu nebudu zdržovat a posílám je napřed. Honza na mě čeká a já se pouštím do opravy výstroje. Naštěstí se daří, a tak asi po deseti minutách naše kolegy následujeme. Míša nás upozornil na nízký vlez v délce asi padesáti metrů, ale naštěstí to není tak hrozné. Občas zazvoní láhve o skálu, lezeme po břiše, ale jde to. Na osmdesátém metru prolézáme úzké okno a prostory se otevírají. Přibývá nádherná výzdoba, krápníky všeho druhu způsobují, že nevíte, kam dřív s očima. Užší místa střídají široké chodby a veliké sály, a tak Honza filmuje s novou kamerou. Později zjišťujeme, že se mu to docela povedlo. Kolegové jsou někde vepředu a někteří dokonce doplavali až na konec cenotu, který končí výlezem v jiném malém cenotu uprostřed džungle. Ale vylézat by nebyl dobrý nápad, cesta zpět by trvala týden. To, že cenot končí, je zde absolutní výjimkou. Systémy jsou všelijak propojené, a tak by bylo přesnější tvrzení, že dle momentálně známého stavu má cenot nějaké zakončení. Každopádně ponor zde je opravdu silným zážitkem. Po 35 minutách otáčíme zpět a volným tempem se vracíme mezi suchozemce. Máme za sebou nádherných 80 minut zážitků, na které jistě nikdy v životě nezapomeneme.

 

Foto: Honza Lábus 

 

Odkaz na nádherné video Dana Kafky:

https://www.youtube.com/watch?v=AvRSLCjsGTI 

Autor: Libor Čech

Copyright Dalton 2020 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu