Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Speleo


Chata rožňavských jeskyňářů - naše bydliště


Chata uvnitř (uklizená před odjezdem)


Před Buzgó


Na vystrojené trase


Krápník rožňavských jeskyňářů - horní část


Krápník rožňavských jeskyňářů - střední část


Krápník rožňavských jeskyňářů - spodní část


Vstup do Síně obrů


Břéťa nad potokem v nevystrojené části


Kamča bojuje


ZO 4-01 před Zrcadlovou síní


Zrcadlová síň s Marikiným jezerem


Radek a Iwan berou koupel


Muzeum - Nádherný kus limonitu


Muzeum - Vrtací náčiní


Muzeum - Model hlubiného dolu


Muzeum - pohled do modelu dolu


Muzeum - Model vysoké pece


Muzeum - Radek odjíždí fárat


Muzeum - Důlní expozice


Muzeum - Důlní expozice - Čelba


S detektorem na bojištích


Směr Košice


Jedna z dalších lokalit


Krásná Hôrka

Slovenský (půl)týden 5.- 9. 7. 2006

vloženo: 2006-07-12


Jestliže existovala nějaká síla, osud, bůh či něco podobného, která rozdělovala jakou krajinu bude ten který národ obývat, tak její rozhodnutí v přídadě našich nejbližších východních sousedů pokládám za správné. O co my máme více ekonomicky využitelných zdrojů, o to více bylo Slovákům naděleno přírodních zajímavostí, mezi kterými samozřejmě hrají prim slovenské hory. Nicméně i mezi nimi najdeme jedno, které si svou originalitou a krásou vysloužilo zařazení na seznam světového dědictví UNESCO. Je to Slovenský kras. Lesy, vápencové masivy, hluboké rokle a nad tím vším ležící náhorní planiny pokryté učebnicovými krasovými jevy dohromady tvoří unikátní soubor, který si světovou ochranu zaslouží.
Proto jsem neváhal a na nabídku kolegů ze ZO ČSS 4-01 Liberec, abych se zúčastnil jejich návštěvy rožňavských speleologů jsem kývl. Pracovní vytížení mi nedovolilo vyrazit dříve než 5.7., ale i ty čtyři slovenské dny stály za to. Zástupci 4-01 byli na místě již více než týden před naším příjezdem a za tu dobu stihli návštěvu několika jeskyní a propastí, zdolávaných zejména za použití lanové techniky. Protože mě výuka této dovednosti ještě čeká odložili chlapci solidárně akce, které tuto znalost nevyžadují až na dobu našeho příjezdu. Šlo především o návštěvu Krásnohorské jeskyně, které tu nikdo jinak neřekne než Buzgó. Tento systém byl objeven v roce 1964 a po dokončení většiny průzkumu značným úsilím rožňavských jeskyňářů zpřístupněn. Charakteristikou se jedná o vyvěračku vytékající na úpatí svahu pod severním okrajem Silické planiny. Původní objevitelský ani druhý pracovní tunel se již nepoužívá a dnes se do jeskyně vstupuje relativně novým tunelem, ne nepodobným vchodu do naší Amatérské jeskyně. Celý systém douhý 1355m není samozřejmě celý vystrojen pro pohodlný postup návštevníků, ale jeho velká část je na bezpečnou cestu, pomocí dřevěných lávek, lanových mostů, řetězů a žebříků, připravena. Absolvování takto vystojené trasy vedoucí od vchodu do Síně obrů, musí být nezapomenutelným zážitkem i pro člověka, který jinak jeskyním moc nehoví. Pro jeskyňáře je to samozřejmě velmi pohodlná komuniční cesta při práci v zadních partiích systému. Důvod pro umístění cílového místa prohlídky do Síně obrů je jeden. Nachází se zde perla jeskynní výzdoby, čtvrtý největší stalakmit na světě „Krápník rožňavských jeskyňářů“ vysoký impozantních 32,5m. Nás už, po jeho prohlídce a prohlídce ostatní bohaté sintrové výzdoby, zajímala další cesta do veřejnosti nepřístupných prostor končících v Zrcadlové síni s Marikiným jezerem na dně prostory. Cestou sem již žádné pohodlné chodníky nejsou, postup vede opět korytem potoka, a tak nastal individuální boj o suché nohy podmíněný přelézáním a přeskakováním po vápencových stěnách kolem potoka. Zde bych chtěl vyzdvihnout výkon Kamči Čáslavské, která se v takovém prostředí ocitla poprvé, a ačkoli se i přes šikovný postup, stejně jako zhruba polovina výpravy (skládající se jinak ze zkušených speleologů), namočila, nereptala a naopak s nadšením s námi celou akci absolvovala. Možná další ulovená jeskyňářská duše. Zrcadlová síň stála, stejně jako celá Buzgó, za to a my jsme si, při pohledu na šnůru mizející do 28m hlubokého sifonu, mohli další pokračování jeskyně už jen představovat.
Zbytek času stráveného v okolí Rožňavy částečně vyplnily výpravy do blízkých lesů, ať již s detektorem kovů (v oblasti probíhaly za II.sv. války prudké boje) nebo za účelem hledání nám zatím neznámých vstupů do podzemí. Další činností byly návstěvy památek, a to jak historického tak technického druhu. Zajímavá byla zejména návštěva rožňavského hornicko-geologického muzea. Až zde si člověk uvědomil, jak je celý region po staletí nerozlučně spjatý s hornictvím a objevováním podzemí vůbec. Využití místního nerostného bohatství je patrné i v symbolech a znacích místní šlechty Andrássyovců na zdejší dominantě - hradu Krásná Hôrka

Autor: Honza Bulíř

Copyright Dalton 2018 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu