Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Speleo


Odpolední zábava I.


Odpolední zábava II.


Sestavování sofistikovaného prolongačního systému


Po práci legraci


Odpuštěná štola I.


Odpuštěná štola II.


Odpuštěná štola - zadní část

Podtraťovka

vloženo: 2006-10-24


Bylo tomu kdysi, - asi dost nedávno - asi dva týdny, co jakýsi Rous, hnán touhou nenamočit se, zavolal jakémusi Bulířovi a sdělil mu, že by se mohl trochu namočit a okamžitě dodal, že se jedná o hrdinský skutek nedozírné morální hodnoty. Ten den, který bude na následujících řádkách vepsán do historie, byl naprosto normální. Normální tím, že než se něco domluvilo, než se někam přijelo, tak se mezitím setmělo a akce dostala nádech partyzánské činnosti hluboko na území nepřítele. Bohužel celou atmosféru konspirační a náročné akce pokazil Bulíř. Místo toho, aby se vrhnul do kalných vod staré štoly, vybaven jen bederní rouškou ze starého pytle na brambory a nožem v zubech, začal z auta vytahovat jakýsi kosmický skafandr, který navíc potajmu plnil jakýmsi drahým plynem. Při soukání do skafandru museli asistovat náhodní kolemjdoucí, kteří fascinováni moderní technikou si snažili na onen oblek z 21. století alespoň šáhnout. Z původní partyzánské akce se stala pouťová atrakce, kdy Bulíř na improvizovaném pódiu vysvětloval davům funkci kdejakého ventilku a páčky na obleku. Po dvou hodinách nebetyčného vychloubání ho žačal zbytek výpravy tahat z pódia, což se povedlo až poté, co jsme vysvětlili vesničanům, že konečně přijde akce.
Ke kalným vodám Podtraťové dědičné štoly vedou tři schůdky, které jsme museli na pokyn našeho hrdiny vyčistit. Takové uklouznutí může mít fatální následky. Všichni jsme očekávali hrdinný ponor do neznáma, ale ten bohužel nepřicházel. Po smočení jedné nohy nám bylo oznámeno, že médium, do kterého se má hrdina zanořit jest mokré, studené a neprůhledné. Až když přihlížející vesničané začali lynčovat zbylé účastníky výpravy a až poté, co se z nejbližšího domu přinesly vidle se Bulíř zanořil do přibližně půl metru hlubokého jezírka. Nad hlavou se mu stále komíhaly Damoklovi vidle, ale ani tento tisíciletý nástroj teroru nepomohl, a náš hrdina se opravdu nemohl potopit hlouběji. Nervózní vesnický dav byl trochu uklidněn alespoň tím, že donutil nebohého potápěče si do jezírka lehnout. Blížila se osmá hodina večerní a vesnická atrakce skončila - začínal jakýsi zábavní pořad na TV Nova.
Další postup, nyní už bez dotíravých vesničanů, kterým jsme mimochodem rozdali veškeré korálky, sklíčka a zrcátka, byl běžnou rutinou. Z foliovníku vezeného v jednom expedičním vozu jsme sestavili prolongační systém (resp. dlouhou tyč), kterým se šťouralo v odtokové trubce tak dlouho, až ucpávka povolila a voda z dědičné podtraťové štoly odtekla. Výprava skončila v liberecké pizzerii, kde mě musel Bulíř namíchnout ještě tím, že si objednal pizzu s lilkem, a já jsem nemohl pronést mou oblíbenou „restaurační větu“. Ochutnávat pizzu s lilkem se mi opravdu nechtělo. Hladový a vyčerpaný jsem se z posledních sil dovlekl k autu a odjel si dát domů párek s chlebem. Starat se o hrdinu celý večer dá zabrat.

(Všechno je to samozřejmě pravda, až na to že na Nově nedávali zábavný pořad, ale seriál. Honza Bulíř)

Autor: Ivan Rous

Copyright Dalton 2018 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu