Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Jizerskohorské přehrady


Hráz má na délku jen 159 metrů


Odtok z vývaru


Přehrada není velká, ale leccos pamatuje





Vzdušní strana


Z těchto domků se ovládají provozní výpusti na vzdušní straně


Vývar


Průtok je minimální, na česlech absolutně není znát


Přeliv s vývarem a odtokem


Přeliv je dělený na 5 částí, z nichž každá má rozpětí 3,90 m





Pohled z návodní strany


Celá plocha od přítoku


Albrechtický potok na přítoku


Soutok Albrechtického potoku s Jeřicí cca 300 m pod hrází




Přehrada Mlýnice

vloženo: 2007-07-03


     Přehrada Mlýnice byla vybudována v letech 1904-1906 na Albrechtickém potoku v katastrálním území obce Mlýnice. Asi 300 m pod přehradou se Albrechtický potok vlévá do Jeřice a po dalších 6 km ústí v Chrastavě Jeřice do Lužické Nisy.
     Stejně jako u ostatních vodních děl z přelomu 19. a 20. století byla podnětem pro výstavbu  přehrady katastrofální povodeň z července roku 1897. Dále bylo počítáno s provozováním rybího hospodářství, s rekreačním využitím vodní plochy a v neposlední řadě měla přehrada pomáhat s nalepšováním průtoků v Jeřici a Lužické Nise, které byly dříve hojně využívány jako zdroj energie v různých odvětvích průmyslu.
     Dne 6.12.1903 vydalo Okresní hejtmanství v Liberci libereckému Vodnímu družstvu povolovací výměr ke stavbě vodního díla. Generální a prováděcí projekt vypracoval, stejně jako u ostatních vodních nádrží v povodí Lužické Nisy, projektant prof. dr. ing. Otto Intze. Pan profesor také prováděl vrchní stavební dozor, ale během prací (souběžně s Fojtkou) bohužel zemřel. Jeho místo zaujal ing. Emanuel von Scheure. Pro zhotovení stavebních prací byla vybrána firma H. Rella a synovec z Vídně, která v červenci roku 1904 zahájila svoji činnost. V srpnu byl dokončen výlom skály a již v říjnu téhož roku byly vybetonovány základy a zahájeno zdění gravitační hráze.
     Vlastní hráz má tvar statického trojúhelníku s ukloněným návodním lícem, který je utěsněn vrstvou omítky. Tuto omítku následně chrání předsyp . Na délku má hráz klenbový tvar, přičemž stejně jako u ostatních jizerských přehrad nebylo s účinkem klenby počítáno. Měla spíše estetický význam s cílem lépe zapadnout do krajiny a samozřejmě svědčí i o určitém „rukopisu" projektanta Intzeho (toto konstatování jsem publikoval již u ostatních vodních děl).
     Po 2 letech intenzivních prací byla stavba dokončena a po kolaudaci dne 14. září 1906 bylo ihned započato s napouštěním přehrady. Celkové náklady na stavbu činily 659.000 rakouských korun..
     Hladina vody v přehradě je  regulována dvěma výpustmi o průměru 80 cm. Na návodní straně jsou opatřena ocelovými stavidly a na vzdušné straně klínovými šoupátky.  Voda vytéká kolmo zalomeným potrubím do společného vývaru. Návodní uzávěry se ovládají ze šoupátkových věží, provozní uzávěry na vzdušné straně jsou ovládány  z domků pod hrází. Stejně jako u všech přehrad, projektovaných Otto Intzem, je hráz opatřena korunovým přelivem. V případě přehrady Mlýnice se skládá z pěti dílů a ústí do společného vývaru.. Jeho kapacita je 7,41 m3/s.
     Již 26.5.1916, 10 let po dokončení, osvědčila hráz svoji kvalitu a účelnost. Po obrovské průtrži mračen bylo do nádrže splaveno velké množství klád, větví a ostatních nečistot z povodí Albrechtického potoku. Došlo k ucpání česlí na pravé straně hráze a k ucpání všech 5 přelivů.  Voda vystoupila až nad korunu, kterou přetékala asi 3 cm vysokým paprskem. Dnes již nikdo neví, jak dlouho přelévání koruny trvalo, ale je naprosto jisté, že hráz neutrpěla sebemenší újmu. Nebyla zaznamenána ani panika mezi obyvatelstvem pod hrází. Nikdo netušil, že zbývají necelé 4 měsíce do katastrofálního protržení přehrady na Bílé Desné...

Technické údaje: (čerpáno zejména z vývěsních tabulí u hráze)

typ hráze                                                        gravitační z lomového zdiva

výška hráze nad základovou spárou                 22 m

délka hráze v koruně                                      159 m

šířka hráze v koruně                                       4,5 m

šířka hráze v patě                                           14,6 m

poloměr hráze                                                200 m

sklon návodního líce                                        10:1

předsyp                                                          1:1,5

nadmořská výška koruny hráze                         394,71 m.n.m.

objem tělesa hráze                                          16.000 m3

objem vody v nádrži (celkově)                           241.000 m3

stálé nadržení                                                  22.000 m3

výpusti                                                            2

světlost výpustí                                                80 cm

ovládání uzávěrů                                              ze šoupátkových věží a manipulačních domků

kapacita přelivu                                                7,41 m3/s         5 polí po 3,90 m

kóta přelivu                                                      393,58 m.n.m.

přehrazený tok                                                 Albrechtický potok

plocha povodí                                                   5,9 km2

průměr ročních srážek                                        809 mm

průměrný průtok                                               0,057 m3/s

minimální průtok                                               0,004 m3/s

průtok stoletý                                                   44,1 m3/s

Potápění:

     Přehrada Mlýnice patří mezi poměrně oblíbené potápěčské lokality. Potápění zde není nijak omezeno, je pouze nutno dodržovat jistou ohleduplnost k místním obyvatelům a bez jejich souhlasu nezajíždět až ke hrázi. Bezproblémové parkování je cca 80m od hráze bezprostředně u komunikace, která vede souběžně s Albrechtickým potokem. Příjezd ke přehradě je nejlépe z Mníšku (viz přehrada Fojtka). Směrem od Liberce projedeme celý Mníšek a na jeho konci podle ukazatele odbočíme doleva do Chrastavy. Asi po 1 km je na pravé straně sociální ústav (nepřehlédnutelně označen). Zde odbočíme doprava a po dalších 400 m vidíme vpravo přehradu. Na podzim, kdy není na stromech listí, je přehrada vidět již od sociálního ústavu.
     Samotné potápění je klasické jizerské. Viditelnost spíše omezená, na dně dost sedimentu, který se snadno kalí. Na hrázi jsou k vidění naprosto bezpečná česla. Naopak při potápění dále od hráze jsou u břehu kořeny, pařezy apod. Zde je nutno se pohybovat se zvýšenou pozorností ! Maximální hloubka v nádrži je přibližně 9 m. V přehradě je i poměrně hodně ryb.

Autor: Libor Čech

Copyright Dalton 2021 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu