Valid XHTML 1.0 Transitional

Valid CSS!

Vraky


Delfin


Delfin


Grozny


Grozny


Grozny


Grozny


Tralowiec - podobný typ lodi


Tralowiec - podobný typ lodi


Tralowiec - sonarový snímek


Tralowiec - sonarový snímek


Tralowiec - podobný typ lodi


Tralowiec ústí děla


Tralowiec zábradlí na můstku


Scigacz - sonarový snímek


Scigacz - sonarový snímek


Abille


Abille - sonarový snímek


Burgermeister Petersen


ORP Wicher


ORP Wicher


U 346 (typ VIIC)


Torpedownia


Franken


Franken


Franken

Vraky v okolí Helské kosy

vloženo: 2006-06-04


Delfin
Loď byla spuštěná na vodu 10. 10. 1942 v loděnicích Robert Jacob City Island v New Yorku a náležela ke mi-nolovkám typu BYMS. Za II. sv. války sloužila v Britském námořnictvu pod číslem BYMS 2211. Od roku 1948 sloužila ve vojenském námořnictvu Polské republiky. Potopena byla 26. června 1957. Trup lodi byl dřevěné konstrukce, aby nemohl přivést k výbuchu magnetické miny.

Výtlak: 277 tun
Délka: 41,9m
Ponor: 2,4m
Pohon: dva diesely GMC o výkonu 735 kW poháněly dva šrouby Rychlost: 12,6 uzlu

Výzbroj: jedno dělo ráže 85mm
čtyři kulomety ráže 12,7mm

Posádka: 42 osob

Grozny
Velký stíhač ponorek ruské konstrukce BO (Balšoj ochotnik) 122 bis. Používaný vojenským námořnictvem Polské republiky od roku 1957 s označením DS-48 posléze s označením 368. Potopený za nejasných okolností při cvičení Varšavské smlouvy v roce 1971, pravděpodobně za účelem výcviku vojenských potápěčů.

Výtlak: 396 tun
Délka: 52.5m
Ponor: 2,5m
Pohon: 3 diesely o výkonu 808 kW,
Rychlost: 18 uzlů, ekonomická 12 uzlů

Výzbroj: 1x kanón ráže 85mm, 2x automatický kanón ráže 37mm, 3x dvojkulomet ráže 12,5mm, 2x raketový vrhač hlubinných pum, 2x vrhač hlubinných pum, 32 raketových hlubinných pum, 30 hlubinných pum, 16 min

Posádka: 55 osob

Loď se mohla plavit na Baltu až do vln 9Bf.

Tralowiec - Westfalen
(vrak je známý pod oběma těmito názvy) Rybářský trawler typu „Ostpreussen“ postavený v roce 1936 loděnicí Seebeck ve Wassermunde. Od roku 1939 používán Kriegsmarine jako stíhač ponorek pod jménem UJ 113. Potopil se 11. 7. 1941 pod Lipavou na minách. Byl vyzdvižen, opraven a znovu zařazen do služby v Norsku pod novým jménem UJ 1102. Jako část konvoje pravděpodobně sestřelil letadlo a ve spolupráci s loděmi UJ 1106 a UJ 1111 v okolí Norkapu potopil sovětskou ponorku K-3. 11. 4. 1945 potopen sovětskými letadly v blízkosti Helu. Název Westfalen pochází z označení typu zrekvírovaných lodí, ze kterých byla plavidla tohoto typu přebudovávána na vojenská. Na přídi lodi se nachází dělová věž s kanónem odhadem ráže 85 mm. Hned za kanónem je patrné střeliště, určené pravděpodobně pro protiletadlové kanóny ráže 20mm nebo velkorážné kulomety. Na zádi je dřevěný kruh a bedny na munici. Jsou okolo dalšího střeliště určeného opět buď pro malý kanón, nebo velký kulomet. Mimo velkého kanónu, ale všechny zbraně chybí. Na historických fotografiích není přímo tato loď, ale lodě podobného typu.

Délka: 55,20 m, Ponor 4,15 m, Lodní prostor: 464 BRT

Stigacz
U této lodi se nám nepodařilo zjistit nic přesnějšího. Snad se jedná o vrak německého minolovného kutru R 69. Tomu by odpovídali sudovité předměty na zadní části lodi, což by mohly být navijáky. Délka vraku je cca 30m. Na přídi a zádi je patrné kruhové dřevěné střelište pro kulomety, které však opět chybí. Pokud je to R 69, tak byl potopen stejně jako Westfalen 11. 4. 1945.

Abille
Francouzský mořský remorkér vybudovaný roku 1936 pro Companie de Remoequage & de Sauvetage „Les Abeilles“. Byl jedním ze série 24 remorkérů budovaných pod stejným názvem. Za II. sv. války byl zrekvírován Němci a pravděpodobně v březnu roku 1945 ztroskotal během bouře nedaleko vjezdu do Helského přístavu.

Délka: 38,6m,
Výtlak: 400 BRT
Pohon: parní motor Aitchison, Blair Ld. Clydebank

Burgemeister Petersen

Německý tanker postavený v září roku 1889 Sirem W. G. Armstrongem, Mitchell & Co. Low Walker, číslo výroby 553. Dodán firmou G. H. J. Siemens & Co. Hamburg a 10. 4. 1890 registrován. Od května 1891 provozován firmou Deutsch-Amerikanische Petroleum Gesellschaft. V listopadu 1896 modernizován podnikem Reiherstieg Schiffsweft & Maschinenfabrik. Od 1. 9. 1914 sloužil u Císařského námořnictva jako podpůrná loď ponorek. 1. 11. 1914 se vrací ke společnosti Deutsch-Amerikanische Petroleum Gesellschaft. 27. 10. 1915 následuje opětovný návrat k Císařskému námořnictvu a to jako tanker se základnou v Danzigu (Gdaňsk). Potopil se 10. 11. 1915 na pozici 54.47 S 18.09 V po najetí na ruskou minu. Zahynulo 20 lidí.

Tonáž: 2941 BRT
Délka: 94,5m
Šířka: 12,20m
Výška: 8,61m
Pohon: 3 stroje o výkonu 1500 ks do výrobce Wallsend Slipway & Engineering Co. Ltd., Wallsend

ORP Wicher
Torpédoborec PMW (Polska Marynarka Wojenna - Polské válečné námořnictvo). Postaven ve francouzských loděnicích Chantiers Naval Francais, Blainville a spuštěn na vodu 8. 7. 1928. Po nástupu do služby 8. 7. 1930 byl nejmodernější, největší a nejsilnější lodí PMW. Později přibyla do flotily PMW i jeho sesterská loď ORP Burza. V době napadení polska Německem v roce 1939 pomáhal při ochraně polského pobřeží a 2. září, druhý den II. sv. války, se stal účastníkem prvního vzdušně-námořního souboje tohoto konfliktu. 3. září se stal Wicher, stojící v bazénu přístavu Hel, cílem náletu německých Štuk (Ju-87), byl 4x zasažen a potopil se. Zahynul 1 námořník. Po II. sv. válce byl vrak přemístěn do helského zálivu, kde sloužil jako cvičný cíl pro výcvik pilotů. V roce 1963 došlo k částečnému vyzvednutí, na dně zůstalo zhruba 25% trupu. ORP Burza měla šťastnější osud, podařilo se jí prchnou do Anglie a byla sešrotována až v roce 1977.

Výtlak standart: 1540 t
Výtlak plný: 2010 t
Délka: 106,9 m
Šířka: 10,5 m
Výška: 6,1 m
Ponor: 3,5 m
Pohon: 2 parní turbíny o síle 35000 ks, 3 kotle Yarrow - Normand, 2 šrouby.
Max. rychlost: 33 uzlů
Osádka: 162 osob

Výzbroj: děla 4 x 130 mm, protiletadlová děla 2 x 40 mm, 2 x 3 550 mm torpédomety, 2 vrhače hlubinných pum.

U 346
Ponorka typu VIIC (zde U760). Historie ponorky U 346 (typ VIIC) začíná objednávkou z 10. 4. 1941 u loděnic Nordseewerke, Emden, kde byl také 28. 10 1942 založen kýl a 13. 4. 1943 ponorka dohotovena. 7. 6. 1943 pod vedením kapitána Arno Liestena vstoupila u 8. flotily U-bootu (Unterseebootsflottille) do služby. Tato flotila operovala od října 1941 do ledna 1942 z Konigsbergu (Kaliningrad) a od ledna 1942 do ledna 1945 z Danzigu (Gdaňsk). Číslo schránky pro zasílání polní pošty bylo M 51 973. Po úpravách v Gottenhavenu (Gdyně), vyplula U346 20. 9. 1943 na zkušební plavbu do Gdaňské zátoky, kde měla mimo jiné testovat i zanoření do zde max. hloubky. Při ponořování však došlo k nabírání vody, a tak kapitán nařídil okamžité vynoření. Po vynoření oznámil škody rádiem na velení a odplouval k Helské kose. V průběhu plavby se však ozval velký úder a ponorka se potopila do hloubky 47m, kde leží dodnes. Podle rádiové kumikace se uvádí, že se U346 srazila s neidentifikovaným předmětem. Vrak leží na boku, je pokrytý sítěmi a vyskytují se zde poměrně silné proudy. Vstupy na věži jsou uzavřené, a tak není možné prozkoumat vnitřek.

Výtlak plný: 796 t vynořená a 871 t ponořená
Délka: 67 m
Max. rychlost: 17,7 uzlů vynořená a 7,6 uzlů ponořená Osádka: 44 - 52 osob

Výzbroj: děla 88mm a 45mm, 4 přední a jeden zadní torpédomet, 14 torpéd, 26 min

Torpedownia
Ačkoli není Torpédovna přímo vrakem lodi je velmi zajímavou lokalitou k potápění. Objekt byl postaven jako součást výzkumného torpédového polygonu (Tprpedowaffenplatz), na kterém se německá armáda zabývala vývojem a testováním torpéd především pro Luftwaffe. Místo určené pro vybudování polygonu bylo vybráno s ohledem na dosah aliančních bombardérů, které tak daleko nemohly operovat. Práce na polygonu započaly v roce 1940 a rovnoměrně s nimi pokračovala i stavba nedalekého letiště. Stavba samotné budovy Torpedownie začala v roce 1941 a díky rychlému tempu prací byla dokončena již v roce 1941. Na stavebních pracích se nejvíce podíleli Ukrajinci. Samotná budova leži ve vzdálenost 300m od břehu a původně byla spojena s břehem dřevěným mostem, na kterém byly umístěny i koleje malé dráhy na dopravu torpéd. U břehu se nacházel malý přístav. Torpéda byla vypouštěna ze speciálních koryt pod Torpédovnou, směřujících na Helský polostrov . U něj byly vybudovány pozorovatelny sledující dráhy, směry a další parametry torpéd . Jedna z nich leží u Jastarni, nedaleko vraku Grozného. Pod torpédovnou se nachází hromady trosek a již zmíněné kanály na vypouštění torpéd. Maximální hloubka je 7m.

Franken
Z důvodu nedostatku vhodně položených přátelských námořních základen, byla Kriegsmarine nucena nějak řešit zásobování svých velkých lodí v lokalitách příliš vzdálených od Německa. Proto bylo před II.sv. válkou objednáno 9 speciálních nákladních lodí, které měly tuto službu plnit. Třída těchto plavidel se nazývala podle prvního dokončeného plavidla Dithmarschen a dokončených lodí bylo z původních 9 plavidel pouze 5: Dithmarschen, Nordmark, Uckermark, Franken a Ermland. Uckermark je spíše známý pod jménem Altmark, pod kterým sehrál smutnou roli vězeňského plavidla při operacích kapesní bitevní lodi Graf Spee, pro kterou byl určen jako zásobovací plavidlo. Franken byl spuštěn na vodu 8. 3. 1939 a kvůli pomalu probíhajícím pracím zařazen do služby až 19. 3. 1943. Loď operovala v Baltském moři, kde podporovala Prinze Eugena, několik torpédových člunů, minolovek atd., do posledních měsíců II. Sv. války. Potopena byla ruskou bombou 8. 4. 1945. Franken leží roztržen na dvě části, příď se nachází asi 800m od zbytku plavidla. Vrak je pokrytý sítěmi a hloubka dosahuje od 48 do 72 m.

Délka: 179m
Výška: 22m
Ponor: 10,2m
Pohon: 4x 9-válcový diesel MAN, 2 šrouby
Výkon: 24000 HP
Max. rychlost: 20,9 uzlů
Posádka: 94 – 208

Výzbroj: 3x dělo L/48 C36 150mm, 2x p. kanón 37mm (od 1944 6x), 4x p. kanón 20mm (od 1944 16x). 8x kulomet MG.

Neznámá ponorka
O této ponorce nejsou žáné informace, a tím pádem ji mohu popsat pouze z dojmů při ponoru. Vrak leží ve stejném směru od Helu jako Frankem, ale zhruba na poloviční cestě. Ponorka leží na dně v hloubce 63m nachýlená cca. 45 stupňů na pravobok. Podle postřehů z ponoru je to typ VII, nicméně celý můstek je zdemolován, a tak se mi na první pohled nepodařilo zjistit více. Ponorka má otevřený přední průlez, ale je plná písku, a tak není možné vstoupit dovnitř.

Parowiec
Ani o tomto vraku ležícím v hloubce 53m se nikomu zatím nepodařily zjistit podrobnosti. Je to vrak buď rybářské lodi, nebo nějakého tralowce čemuž nasvědčují jeřáby na palubě za můstkem. Zadní část lodi buď úplně chybí, nebo je pod pískem. Jméno lodi se ani po odstranění přirostlých organismů na přídi nepodařilo najít. Vrak má krásně zachovalá kormidelní kola, jak na otevřeném tak na krytém můstku. Na otevřeném je také lodní kompas. Kontrukce lodi odpovídá první polovině 20 století. Na nalezeném kormidelním stroji byly povely psány v němčině.

V okolí Helu až Leby leží samozřejmě daleko více vraků než je zde popsáno. V dnešní době je známa pozice téměř 60 z nich. V tomto článku jsem vás informoval o vracích, které jsou dobře popsány a nebo s nimi mám osobní zkušenost z ponorů. Samozřejmě perlou mezi vraky v těchto místech je trojice, Wilhelm Gustloff, Goya a General Steuben. Tyto vraky a jejich historie by vyžadovali vlastní článek a navíc jsou dostatečně dobře popsány na jiných místech internetu.

Další informace o vracích v polském Baltu najdete na stranách:
www.divestar.cz
www.hestia-morska.strefa.pl

Autor: Honza Bulíř

Copyright Dalton 2019 Design webmaster: Jan Bulíř
Klub | Akce | Fotogalerie | Kurzy | Teorie | Lokality | Vraky | Speleo | Bazar
Administrace webu